Litina- Jedná se o slévárenskou slitinu železa a uhlíku, kde se obsah uhlíku pohybuje mezi 1,7 až 6,7% (v praxi mezi 4,5 až 4,5%). Množství nevázaného volného uhlíku (u litin mluvíme o grafitu) a jeho strukturní forma (tvar, velikost a rozložení) určují její mechanické vlastnosti. Mezi nejčastěji používané typy patří šedá litina (elektrody 2-24, 2-44, 27), tvárná litina (elektrody 2230XHD, 2-26), temperovaná litina (elektrody 2240XHD), bílá litina, legovaná litina (chrom. nikl, molybden,...) a tvrzená litina (elektrody 2240XHD) na povrchu bílá uvnitř šedá. Z hlediska svařitelnosti nám prakticky neřešitelné obtíže přináší pouze bíla litina. Na svařování ostatních typů lze vhodně aplikovat přídavné materiály koncernu Eutectic Castolin..

problematika svařování šedé litiny
Svařování šedé litiny dělíme na dvě fáze:
1. příprava svarových ploch (odmaštění, drážkování, broušení)
2. vlastní svařování
Před vlastní přípravou je nutno pečlivě odstranit veškeré unavené části včetně všech hrubých nečistot. Při opravách promaštěných dílů je vždy nutno se pokusit o maximální odmaštění. Bez nadsázky můžeme říct, že správně provedená fáze přípravy je polovina úspěchu. Při "otevírání" trhliny se vždy držme pravidla o vydrážkování minimálně ze dvou třetin tloušťky součásti. Povrchové "převaření" trhliny většinou nevede k úspěchu. Trhlinu můžeme "otevírat" drážkováním, méně vhodné je broušení úhlovou bruskou. Při broušení totiž dochází k vytvoření grafitového filmu, který negativně ovlivňuje pevnost svarového spoje. Další nevýhodou broušení je vytváření nadměrně rozměrných úkosů, a to hlavně v obloucích trhlin, které je spojeno se zbytečně velkou spotřebou přídavných materiálů a tím se zbytečně vysokým vneseným tepelným příkonem. Produktivita broušení je rovněž podstatně nižší než při drážkování. Drážkování provádíme pomocí elektrod Castolin ChamferTrode 03 a je spojeno s těmito přednostmi:
-vypálení nečistot (mastnoty) v okolí budoucího svaru
-při dokonalém zvládnutí drážkování dosahujeme minimálních rozměrů tvarových ploch, což s sebou přináší minimalizaci vneseného tepla (méně svarového kovu- méně tepla- méně pnutí)
-vysoká produktivita
-snadná ovladatelnost
-drážkování začínáme cca 5 až 10mm před začátkem trhliny a končíme opět 5 až 10mm za jejím koncem- nahrazujeme tímto zavrtávání konců trhlin, neboť vyvrtané díry přinášejí těžkosti při svařování.
Při vlastním svařování šedé litiny je nutné dodržet tři základní pravidla:
1.svařování provádět pouze v krátkých housenkách (1 až 3cm- délka housenky má přibližně odpovídat tloušťce svařované části)
2.ihned po svařování temovat kladivem (nástrojem) vždy s kulatým (tupým) nosem- nikdy ne ostrým nástrojem.
3.další housenku pokládáme ve chvíli, kdy udržíme na svaru holou ruku. Jinými slovy je nutno dodržovat následující: krátké housenky, temovat, kontrolovat teplotu. Výše uvedeným postupem je záhodno postupovat během celého procesu svařování, tj. od první kořenové (nependlovat) až po krycí housenku.